Potřebuješ rozproudit krev v žilách? Pohodlně se usaď a přenes se fantazijním mostem do romantické Francie. Žhavý románek se právě rozbíhá...
Jemný větřík si pohrává se spadanými listy kolem Seiny, panuje naprostá pohoda posledního dne školního výletu. Teda pro všechny mimo mě. "Tomáš si tě moc nevšímá...," prohodí Andy trošku soucitně, ale i škodolibě. Nemám jí na to co říct, protože vím, že má pravdu a taky je mi jasné, že Tomáš se Andree vždycky líbil. Zapnu si do uší hudbu a odebírám se do svého světa fantazie. Před očima se mi objeví vysokej kluk s nádhernýma hnědýma očima, kterého miluju už tak dlouho. Znovu se brouzdáme ve vlažné vodě a já opět cítím to vzrušení z jeho blízkosti při prvním polibku… Z přemýšlení mě vytrhne telefon. Paráda, přišla mi zprávička. Jméno odesílatele mi způsobí divoké bušení srdce. Rozhlížím se, abych našla Tomáška a zjistila, co to má znamenat. Na chvíli se setkáme očima, až mě zamrazí v zádech. Je to ten pohled, který jsem vídala o prázdninách a který mi od září už nepatří.
Co je to s nama? Necekal bych, ze to budu psat ja tobe, ale je to tak. CHYBIS MI!" Znovu se mi vybaví ty nejkrásnější dva měsíce mého života. Trávili jsme spolu každý den. Vždycky jsem se na něj tolik těšila a vydrželi jsme si povídat hodiny. Od září se všechno vrátilo do starých kolejí, já byla jen praštěná holka a on školní idol... Dlouho přemýšlím nad odpovědí, přesto se na nic nezmůžu, takže napíšu jen: "Ty mne taky." Co se vlastně pokazilo? Z čista jasna o mě ztratil zájem. Možná tomu přikládám zbytečně velký význam. Nemůžu se kvůli němu trápit věčně, a tak si vypnu mobil a věnuji svou pozornost spolužákům, díky kterým postupně ztrácím špatnou náladu. Poslední čtyři hodiny volna a pak odjezd domů. Nemůžu tomu uvěřit! Nestalo se nic z toho, co jsem si představovala. Na procházky po Paříži už nemám náladu. Rozvalím se na trávník pod Eiffelovkou a užívám si tu chvíli samoty. Mí drazí spolužáci se rozprchli do všech stran. Sotva si lehnu na mikinu a zavřu oči, ucítím tu známou nervozitu. Pro jistotu oči otevřu, ale už bych ani nemusela. Vím, kdo právě teď sedí vedle mě.
"Ahojky," prohodím nervózně. Netušila jsem, že ze mě jeho přítomnost udělá tu malou holčičku, která se stydí. "Ahoj. Celou dobu se mi vyhýbáš. Teď jsem ti narušil stroprocentní úspěšnost, co?" "Tomáši…," vzdychnu zoufale. Sedíme mlčky vedle sebe. Asi oba přemýšlíme o tom, co se stalo, i o tom, co bude dál.
"Asi bych ti měl něco vysvětlit." Na tuhle větu jsem čekala věčnost. A teď mi tuhne krev v žilách, srdce mám jak ve svěrací kazajce. Bojím se každého slova a zároveň hltám každé písmenko. "Promiň. Zachoval jsem se děsně. Vím, že jsem ti ublížil. Ale nemohl jsem jinak. Bál jsem se reakce okolí." Slzám už se ani nebráním. Musí jít ven... "Za tu dobu mi aspoň došlo, že tě miluju. Pořád jsem na tebe myslel." Brečím dál, jako bych tohle vůbec neslyšela. A pak mi to dojde - celá rozklepaná mu koukám do očí a snažím se z nich vyčíst, jestli nelže. V tu chvíli se, po té nekonečné době, políbíme.
Procházíme se ruku v ruce městem módy a lásky. Najednou mi těch pár hodin, které zbývají do odjezdu, připadají zoufale málo. Dojdeme k opuštěné budově. Stačí jeden pohled a jsme rozhodnutí. Jdeme dovnitř. Tohle obyčejně nezajímavý místo mi dnes připadá maximálně romantické. Beze slov se začneme něžně líbat a mně pomalu dochází, co se to tu děje. Líbání nabírá na intenzitě, až se mi z toho zatmívá před očima. Jeho polibky jsou vášnivé, nic takového jsem ještě nezažila. To, jak si pohrává s mým jazýčkem, mě šíleně vzrušuje. Při pohledu na jeho vzrušením přivřené oči a chvějící se víčka ztrácím ostych. Nevím, kde se ve mně bere odvaha, ale během chvilky svlékám tričko jemu i sobě. Tomáš se zarazí a kouká na mě. Začínám se stydět... je to jasné, nelíbím se mu... Najednou mě k sobě prudce přitiskne a zeptá se: "Vážně to chceš?" Místo odpovědi jen odhodlaně kývnu, a tak pokračujeme v líbání. Jen s tím rozdílem, že teď se líbáme na docela jiných místech. Přejíždí jazykem od mých kalhot, přes pupík, až k podprsence. Ta je, než se naděju, dole a Tomáš mi něžně hladí prsa. Vzrušením málem ani nedýchám. Zatímco pokrývám jeho krk polibky, sundává mi kalhoty i kalhotky. Jeho polibky se přesouvají čím dál níž, až dojde k mým nejtajnějším místům. Začně mě dráždit jazykem a pomalu do mě vsune prsty. To už sténám vzrušením, takže neváhá, svlékne si džíny a jemně do mě vnikne. Naše ze začátku něžné milování nabírá na vášnivosti, zatínám mu nehty do zad a křičím rozkoší. Po nádherném vyvrcholení si ještě chvíli ležíme v náručí a šeptáme si, jak je krásný být zase spolu.
Žádné komentáře:
Okomentovat