Kočky sice neumí mluvit, ale vydávají zvuky, kterými se dorozumívají mezi sebou i se svým majitelem. Stejně jako lidé, i kočky používají k tvoření zvuků hrtan. Kočka neumí tvořit hlásky, ale pomocí tlamy, která může být zavřená, otevřená nebo střídavě otevřená a zavřená, vydává různé zvuky. Repertoár kočičích zvuků je opravdu široký – mňoukání, mručení, vrčení, syčení, prskání, nářek, předení. Kočky používají pro různé situace typické zvuky a díky tomu se můžete naučit rozumět kočičí řeči.
MŇOUKÁNÍ
Koťata využívají mňoukání brzy po narození jako nástroj komunikace se svojí matkou. V dospělosti používají kočky mňoukání jako dorozumívací prostředek se svým pánem. Pomocí mňoukání se kočka snaží upoutat vaši pozornost (tak jako tomu bylo u koťat, která se snažila upoutat pozornost matky). Mezi sebou se kočky pomocí mňoukání dorozumívají pouze výjimečně. Při mňoukání kočka nakrčí pysky a tím jak přechází z jedné tóniny do jiné a mění výšku tónů při mňoukání, vyjadřuje celou škálu pocitů. Mňoukání s normální výškou a hlasitostí lze považovat za jakési vyprávění.
Kočka nám chce sdělit něco pro ně důležitého nebo vyjadřuje radost ze setkání s námi. Krátké a jakoby ledabylé zamňouknutí je signálem pro ukončení komunikace, kočka už si s námi prostě nechce povídat a zpravidla po tomto hlasovém projevu odchází. Veselé mňoukání můžeme pozorovat u kočky při hře nebo při pronásledování kořisti.
MRUČENÍ
Mručení lze popsat jako tichý, mazlivý zvuk, který kočka vydává se zavřenou tlamou. Pomocí tohoto zvuku nám dává najevo své sympatie nebo ho používá k přátelskému uvítání. Používají ho i kočičí matky, které tímto zvukem volají svá mláďata. A pozorovat ho můžeme i u koček v říji, které takto lákají své nápadníky.
VRČENÍ
Pokud je kočka podrážděná nebo má strach, vydává zvuk podobný vrčení. Je to mručivý zvuk, který kočka nevydává klidně, ale naopak divoce. Po tomto zvuku kočka zpravidla na svého nepřítele zaútočí.
SYČENÍ A PRSKÁNÍ
Když kočka vydává tyto zvuky, nechystá se sice k útoku, ale chce zastrašit svého nepřítele.
NÁŘEK
Obzvláště vysoký zvuk, který kočky vydávají, když je něco bolí nebo když jsou smutné. Mohou se také cítit zahnané do kouta bez možnosti úniku.
PŘEDENÍ
Kočičí předení vzniká v jícnu, kde má kočka vedle normálních hlasivek uloženy i tak zvané nepravé hlasivky (lze je popsat jako kožní záhyb). Při nádechu i výdechu prochází přes nepravé hlasivky proud vzduchu, který je prudkými stahy svaloviny těchto hlasivek přerušován (až 30 krát za minutu) a tím vzniká známý zvuk předení.
KDY KOČKA PŘEDE?
Všichni by asi odpověděli, že tehdy, když je spokojená. Ano, je tomu tak, kočičí předení je výrazem spokojenosti, přátelské a vstřícné nálady. Tuto dobrou náladu kočky sdělují nejen nám lidem, ale i ostatním kočkám. Už koťata po narození předou při sání mateřského mléka a jejich matka jim odpovídá také předením, aby svoje mláďata uklidnila.
Kočka přede, když ji hladíte, když se vyhřívá na sluníčku nebo když vidí, že jí chystáte potravu. Je tu ale další důvod kočičího předení. Kočky také pomocí předení upozorňují na své zranění, nemoc nebo bolest. Proto můžeme slyšet příst kočku při zákroku u veterináře nebo kočku, která se zotavuje z bolestivého zranění.
Tento fakt vyvolal řadu otázek a zkoumání. Vědci například zjistili, že frekvence kočičího předení se pohybuje v rozmezí 25 až 50 Hz. Zjistili, že takovéto zvukové vlny vyvolávají hojivé procesy v kostní tkáni a podporují hojení ran. Kočky pomocí předení aktivují vlastní hojivé mechanismy. Toto úžasné zjištění přimělo vědce k otázce, zda by nebylo možné tento jev využít v lékařské praxi. Například u lidí, kteří trpí osteoporózou (řídnutí kostí), se zkouší takzvaný vibrační trénink, což není nic jiného než uměle vyvolané předení.
Možná se v této souvislosti ptáte, proč by kočka tolik potřebovala zlepšovat pevnost kostí? Odpověď nalezneme ve způsobu kočičího života. Je všeobecně známo, že kočky velkou část dne stráví spánkem a nicneděláním. To má na jejich kosti a svaly obdobný dopad jako stav bez tíže na astronauty. Astronauti v kosmu nejsou díky nulové gravitaci vystaveni fyzická zátěži, a proto u nich dochází k odvápňování kostí a ke svalové atrofii. Proto je pravděpodobné, že se předení u koček vyvinulo jako prostředek zabraňující ochabnutí svalů a vzniku osteoporózy. Předení stimuluje svaly a kosti, aniž by kočka musela vydat větší množství energie. Předení tedy není pro kočku jen způsob dorozumívání, ale také nástroj, pomocí kterého pečují o své zdraví.
Kočky nejsou jediná zvířata, která předou, ale jejich předení je specifické. Kočky mohou příst velice dlouho a mohou příst při nádechu i výdechu. Jiné kočkovité šelmy předou jen při výdechu. Příst mohou ale i jiná zvířata, například gorily, mývalové, králíci, lemuři, tapíři, sloni a hyeny. Význam jejich předení, stejně tak jako mechanismus vzniku, je ale u každého druhu jiný.
Žádné komentáře:
Okomentovat