Existují jídla, o kterých jsme nikdy neslyšeli, nikdy je neochutnali a mezi námi, uděláme lépe, když to tak zůstane. Představíme vám pět jídel, které ve vás pravděpodobně vyvolají zděšení a otázku, proč tohle proboha někdo dělá a jak to někdo může jíst? Nebo znáte snad něco horšího?
1. Hákarl
Hákarl je islandské národní jídlo ze shnilého grónského žraloka. Turisté, kteří zřejmě nedokáží ocenit islandskou gastronomii, tvrdí, že je to nejhorší nejodpornější a nejsmradlavější věc, jakou kdy jedli. Jeho odporná hnilobná chuť soupeří s ještě odpornějším čpavkovým zápachem, před kterým se neschováte. Hákarl se připravuje tak, že se ulovený žralok bez hlavy a vnitřností zakope na pár měsíců pod zem a zatíží, protože čerstvé maso je jedovaté, plné močoviny a tímto způsobem tekutiny maso opustí. Zakopání pod zem je tradiční vikingská metoda, dnes se často nařezané pláty masa suší zavěšené venku, ale to je možné jen od podzimu do jara, protože v létě by ho sežraly mouchy dřív než Islanďané. Hodně lidí po pozření žraločího sousta řeklo, že to bylo takové utrpení, že si nejsou jistí, zda budou ještě někdy šťastní.
2. Surstromming
Hákarlu s úspěchem konkuruje další oblíbená severská lahůdka, kterou je švédské Surstromming, čili shnilí sledi. Prodávají se v konzervách, které už jsou patřičně vyboulené a po jejichž otevření uvidíte staré shnilé ryby. Proces kvašení totiž pokračuje až do chvíle, kdy plechovku otevřete. Pokrm prý vypadá i smrdí stejně odporně. Vypadá jako něco, co nechcete, aby bylo k jídlu. Už první, na jazyku šumící sousto vás přiměje se schoulit. O síle chuťového i pachového prožitku vypovídá doporučení na plechovce. Otevírat jen pod vodou nebo uvnitř plastového sáčku, protože vyboulené konzervy mají tendenci stříkat. A rozhodně neotvírat v uzavřeném prostoru, protože ten smrad byste pravděpodobně nevyvětrali. Na etiketě plechovky je zobrazen kojot a některé země dovoz této laskominy rovnou zakazují.
3. Natto
Dalším lákadlem je oblíbená snídaně Japonců - natto. Jedná se o zkvašené sojové boby, které jsou velmi, velmi lepkavé a mazlavé. Zasvěcení říkají, že páchnou, jakokdyž se ožení čpavek s hořící pneumatikou a na stupnici lákavosti k jídlu mají stupeň nula. Připravuje se tak, že se uvařená soja fermentuje bakteriemi natto, podle nichž pokrm získal svůj název.
4. Casu Marzu
Při návštěvě Sardinie se rozhodně vyhněte sýru Casu Marzu, jehož dovoz Evropská unie pro jistotu zakázala. Je zvláštní tím, že jsou do něj záměrně nasazeny larvy červů a konzumuje se až ve vysokém stadiu rozkladu i s živými larvami. Ty jsou dlouhé kolem 8 mm a dokáží vyskočit až do výšky 15 cm. Jejich trávicí kyseliny ale dělají sýr velmi měkký a mazlavý. Typický sýr obsahuje až několik tisíc červů. Konzumace Casu Marzu s sebou nese i několik rizik, od alergických reakcí až po nebezpečí, že se sýr dostane do takové fáze rozkladu, až je toxický. Může se také stát, že se larvy jiných druhů much dostanou do střev živé a způsobí zvracení nebo krvavý průjem.
5. Balut
Ve Vietnamu nebo na Filipínách oblíbená pochoutka je pro Evropana asi také těžko představitelná. Jedná se o kachní embryo neboli balut. Výroba je jednoduchá – oplodněné vajíčko se zahřívá tak dlouho, až je embryo dostatečně velké, pak se uvaří natvrdo a může se podávat. Pokrm je prý pěkně křupavý. Žloutek má normální chuť,ale tělo nenarozeného a nekuchaného kachněte je potřeba osolit a opepřit, trošku zakapat octem. Zato kosti a zobák jsou pěkně měkké a dají se rozmáčknout vidličkou.
Tak co, už se vám sbíhají sliny?
Žádné komentáře:
Okomentovat